Češi a Česko v BAR
Ze spousty zajímavých článků v Biblical Archaeology Review vybírám tentokrát drobné zmínky, které se týkají Čechů a Česka.
Článek What is this? (Vol. 36, No. 6 listopad/prosinec 2010) se vrací k jednomu trapasu, který díky chybné identifikaci nalezeného předmětu zažil Izrelský památkový úřad IAA. Ukázalo se, že náramek objevený v Ramat Razim nepochází z pozdní doby bronzové, jak původně s nadšením informoval IAA, nýbrž jde o bedujínský náramek z počátku 20. století. V uvedeném článku se mimo jiné píše, že "ilustrace identického náramku z počátku 20. století je v knize Arabia Petraea, Wien, 1908, známého českého objevitele Aloise Musila." Významného orientalistu, katolického kněze, profesora bohosloví v Olomouci a mého slavného jmenovce Aloise Musila (1868-1944) připomenu alespoň ilustrací z jeho knihy Pán Amry, kterou vydal Vyšehrad v Praze v roce 1948.
Kostel na obrázku má být v Damašku; ale nepřipomíná vám jeho vzhled jedno místo ve Svaté zemi? Ano - následující foto kostela postaveného v syrském stylu je z hory Tabor v Galilei.
Druhá drobná zmíka je o číslo dříve (Vol. 36, No. 5 září/říjen 2010). V rubrice Queries/Comments jsem nalezl poznámku profesora Stevena Fine k otázce 'Davidovy hvězdy': "V židovském kontextu se hexagram objevuje jako dekorativní prvek ve staré synagóze v Kafarnaum, ve středověkých rukopisech a v židovských magických a mystických textech, kde je nazýván 'pečeť Šalomounova' a 'štít Davidův'. Historik Geršom Šolem ukázal, že 'štít Davidův' se objevil teprve v roce 1354 v Praze. Bylo to tehdy, když král Karel IV. zaručil pražským Židům právo mít vlastní prapor 'Prapor krále Davida', který byl ozdoben 'štítem Davidovým' s šesti vrcholy. Z Prahy se pak 'štít Davidův' rozšířil do židovského světa v 17. a 18. století, kdy se stal židovskou obdobou křesťanského kříže." Panu profesorovi promineme, že uvádí u krále Karla jiné pořadí, než jsme zvyklí (II.) a BAR poděkujeme za zveřejnění fotografie (byť černobílé) ze Staronové synagógy.
Do třetice přidávám novější zmínku (Vol. 40, No. 5 září/říjen 2014). V rubrice Strata: How Many? se píše o největším středověkém latinském rukopise Codex Gigas, který se sice nachází ve Švédské národní knihovně, ale původ má v Čechách v benediktinském kláštěře v Podlažicích (v článku uvedeno správně písmeno "ž"!). Švédové ho ukradli během Třicetileté války. Do Prahy se dostal na návštěvu do Národní knihovny v roce 2007. Tehdy jsme ho mohli vidět, i když jen krátce - 10 minut (viz scan lístku). Z pohledu biblické archeologie je ještě zajímavé, že kromě Bible (Vulgaty) kodex obsahuje např. Starožitnosti a Válku židovskou Josefa Flavia.