Chanuka aneb Tady někde to bylo

Tak nám začala Chanuka - jeden z nejkrásnějších židovských svátků!

Chanuka je zajímavá tím, že jako svátek nemá přímý podklad v židovské Bibli, zato v křesťanské ano. A v katolické (a pravoslavné) dokonce jak ve Starém zákoně, tak v Novém. Stačí si přečíst 1Mak 4,36n nebo 2Mak 10,1n a k tomu Janovo evangelium 10,22. Zde uvedeme pro doplnění text židovského historika Josefa Flavia: "Ten (Juda) předpokládal, že Antiochos nezůstane v nečinnosti, a proto vycvičil domácí síly a první si učinil přátelskou smlouvu s Římany. Když Epifanés znovu vpadl do země, způsobil mu těžké ztráty a odrazil jej. V zápalu vyhrané bitvy rychle vyrazil proti posádce ve Městě, která dosud nebyla vypuzena, sehnal vojáky z horního města a zatlačil je do dolního, kterážto část Města se jmenuje Akra. Opanoval posvátný obvod, všechen jeho prostor očistil a zpevnil zdí kolem dokola, dále opatřil nové bohoslužebné náčiní, vnesl je do chrámu, protože dřívější bylo poskvrněno, zbudoval jiný oltář a začal oběti. Právě v době, kdy se Městu dostávalo posvátného postavení, zemře Antiochos a dědicem jeho království i jeho nenávisti k Židům se stane jeho syn Antiochos." (Válka židovská, I,38-40)

Kde přesně byla pevnost Akra, nevíme, snad v místě vykopávek - viz horní fotografii pod mešitou Al-Aksá (s černou kupolí). Stejně i chrám z dob Makabejských zmizel. To, co tvoří současnou Chrámovou horu, má ve svém nitru zbytky až následujícího chrámu - Herodova. Ale to vše nám nebrání říci: "Tady někde to bylo!"

Světla tato rozsvěcujeme za divy a zázraky, za pomoc a za boje, jež konal jsi za otce naše za oněch dnů v této době skrze kněží Své posvěcené (Makkabejské). A po všech osm dní Chanuka, světla tato jsou posvátná, a není nám dovoleno používati jich, leč dívati se na ně pouze, abychom děkovali a chválu pěli jménu Tvému velikému za divy a zázraky Tvé a za pomoc Tvou. (Prof. S. J. Kaempa Modlitby pro dny všední, sabaty a svátky, Praha 1903, s. 382-3)