Dramatický přerod judaismu druhého chrámu do judaismu rabínského

... v katastrofickém roce 70 po Kr., kdy byl Jeruzalém obležen, lidé v něm hynuli hladem a zběsilí povstalečtí obránci města znemožňovali všem útěk ze smrtonosné pasti, v níž byli uzavřeni - právě v této nejkritičtější chvíli došlo k sérii tří jakoby skoro zázraků. Týkaly se jednoho mezi Židy nadmíru váženého rabína. Jmenoval se Jochannan ben Zakkai.

První zázrak spočíval v tom, že se mu i přes ostrý dozor povstaleckých zélótů podařilo uprchnout z Jeruzaléma živý. Všechny, kdo byli z města vyhazováni jako mrtví, dávali tito vzbouřenci pro jistotu propíchnout, aby se ujistili, že jde vskutku o mrtvého. V případě Jochannanově to prý neudělali pro úctu, které se u všech těšil.

Druhý zázrak byl v tom, že když jako živý padl do rukou Římanům, ti ho neukřižovali, jako křižovali všechny, které považovali za židovské povstalce.

Třetí zázrak nastal ve chvíli, kdy vrchní velitel římských ozbrojených sil Titus, rodný syn vládnoucího císaře Vespasiana, který osobně vedl boj proti židovskému povstání, vykázal tomuto učenému rabínovi nedaleko Jeruzaléma, v místě zvaném Javne, možnost takového usídlení, že tam tento Jochannan mohl založit teologickou školu. Z ní pak začal vydávat spisy, jež posléze dostanou název Talmud. Mám za to, že bez přímluvy Josepha Flavia, roduvěrného Žida, přeběhlého k Římanům, by takové obdarování nebylo dobře myslitelné.

JAN SAMOHÝL, Židovské inspirace křesťanství, Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2017, str. 20 (předmluva prof. Karla Skalického)

STŘIH - zpráva www.israel21c.org z Velikonoc 2018:

Během vykopávek na místě zvaném Ofel na úpatí Chrámové hory v Jeruzalémě (horní foto vpředu), vedených archeoložkou Hebrejské univerzity Eilat Mazar, byly nalezeny desítky mincí, stejně jako rozbité keramické nádoby, sklenice a nádoby na vaření, které pocházejí z dob Velkého povstání - První židovské války v letech 66-70 po Kr.

Předpokládá se, že tyto bronzové mince 1,5cm v průměru zanechali obyvatelé Jeruzaléma, kteří se během vzpoury schovávali v jeskyni 7mx15m po dobu čtyř let - od římského obléhání Jeruzaléma až po zničení Druhého chrámu a města Jeruzaléma. Mince jsou dobře zachovány, protože se podle Mazar používaly jen na krátkou dobu.

Většina mincí pochází z posledního roku, známého jako "rok čtyři" (69-70 po Kr.). Zatímco mince z předchozích let vzpoury nesou nápis "Pro svobodu Sionu" (v hebrejštině), na těch z roku čtyři lze číst "Pro vykoupení Sionu."

Mince jsou zdobeny židovskými symboly včetně čtyř druhů rostlin spojených se svátky Sukkot (Stánků): dlaň, myrta, citron a vrba; a obrazem poháru používaného v službě chrámu.

Mazar řekla, že jeskyně, která se nachází pod jižní stěnou Chrámové hory (viz foto), zůstala po skončení období druhého chrámu neobjevená a neporušená, což z ní dělá to časovou "konzervu" života v Jeruzalémě během povstání.