Stopy písma v zemi Písma

Nejen o potvrzení nálezu nejstaršího alfabetického záznamu

v Davidsonově centru pod Chrámovou horou v Jeruzalémě, mé srdce jásalo. Fragment destičky s klínovým zápisem vědci umisťují do 14. století př. Kr., přesněji do doby, kdy v Egyptě vládl faraon Amenhotep IV. - Achnaton, proslavený svým monoteismem (datace jeho vlády je na různých místech uváděna různě, ale mohlo to být zhruba v polovině 14. století př. Kr.), v Jeruzalémě vládl jistý Abdi-Heba a mezi Egyptem a jeho vazaly probíhala čilá korespondence pomocí destiček psaných klínovým písmem, jejichž zachovalou část dnes souhrnně nazýváme dopisy z el-Amarny.

Včera jsem ale otevřel článek z Cambrdge University Press Early alphabetic writing in the ancient Near East: the 'missing link' from Tel Lachish z 15. 4. 2021, který uvádí rozbor nálezu malého střípku z Tel Lachiš. Toto místo je známé tím, že bylo (na rozdíl od Jeruzaléma) dobyto Sancheribem v roce 701 př. Kr. při jeho snaze potlačit povstání judského krále Chizkiáše (viz 2 Král 18, 13.14 a dál). Ale to jsme o mnoho století blíž současnosti, než je zmíněný střípek. U nálezu izraelsko - rakouského týmu z roku 2018 teprve nyní vědci potvrdili, že je z 15. století př. Kr. A je psán alfabetickým, čili hláskovým písmem, předchůdcem paleohebrejského písma, kterým byly sepsány nejstarší části Hebrejských písem (před Babylonským zajetím). V tomto velmi odborném článku z Cambridge se spekuluje, že na prvém řádku je uvedeno semitské slovo 'bd, v hebrejštině čteno jako ebed - otrok. Ale to není tak podstatné. Nález by měl být spojnicí mezi dosavadními nálezy protosínajského písma, nejstarší nálezy snad už z 19. století př. Kr. na Sínaji a dosud známým korpusem textů z Jižní Levanty, z nihž nejstarší pocházejí z konce 13. st. př. Kr.